Ráno, místo hlavy střep a v krku mám jak v polepšovně. „Sakra, kdo mě to majznul lopatou po hlavě?!“ Řeknu nahlas a při ospaleckém promnutím očí mžourám tupě po pokoji. Je sobota dopoledne a včera v podvečer začal oddílový přebor. Každý rok prožívám ve stejnou dobu tyhle opilecké pocity. Někdy se sice probudím o pár zubů chudší, ale vždy o několik vtipných příhod bohatší… :)
Sobota dopoledne 8.11. – middle (5 km / 39 minut)
Oukej, mám teda před sebou první přeborovou etapu. Modlím se, aby má míra alkoholu v krvi byla v ideálním poměru rychlého myšlení a otupělosti vůči bolesti. Sice se mi zdá, že se neskutečně vleču, (a taky že asi ano!) ale čekal jsem to teda výrazně horší. Sice má alkoholově pomatená mysl nepochopitelně volí krkolomný postup na třetí kontrolu a totálně zpackávám dohledávku osmičky, ale jinak se nejedná až o takový očistec. Dobře, dostal jsem slušnou nakládačku. Ale zohledním-li koeficient kalby, tak to není zase tak špatný.
Hodnocení výsledku: 6/10
Sobota odpoledne 8.11. – middle (handicap) (4 km / 29 minut)
Hell yeah! Kdybych se já trouba odstartoval startovací krabičkou, (a ne tou checkovací) tak by z toho mohl být celkem hezký výsledek. Nepatrně jsem zaváhal cestou na osmičku (svalil to do svahu moc brzo) a špatně umístěná kontrola č. 10 taky nebyla žádná hitpoška, ale jinak to bylo slušný. Pár lidí jsem doběhl, některé i předběhl a kdybych nebyl tak línej a šel do souboje s Kubou Hruškou, tak bych možná sfoukl i jeho. Ale zachoval jsem se jako srab a nechtělo se mi jít závěr na krev. Trochu mě zamrzelo, že jsem se zapomněl odstartovat, protože mám ve výsledcích o 4´ horší čas…
Hodnocení výsledku: 8/10
Neděle dopoledne 9.11. – štafety (4,2 km / 31 minut)
Znáte ty záběry z Happy Tree Friends, kdy rozkošná veverka běží po lese, zakopne o kládu a vrazí si lízátko do oka? Tak takhle nějak podobně jsem se cejtil na nedělních štafetách. Jeden velkej vozembouch, kterej si koleduje o to, aby se jeho oko pohupovalo na nedaleké větvi stromu. Od Péti Palasové jsem dostal babu prakticky na čele v obklopení Víti a Thomase. S Cíťou jsem to táhnul většinu trati a přestože jsem mu nebyl rovnocenným soupeřem, tak jsem doufal, že se ho udržím do závěrečného pytlíku a operu ho na doběhu. Bohužel jsem měl delší fárstu na desítku, Vitón mi cuknul z dohledu a následně jsem nechal více jak minutu na jedenácté kontrole. Dotáhnul mě Kuba Hruška s Jednou a bylo jasný, že se bude rozhodovat na doběhu. Štvalo mě, že jsem se včera nedokázal kousnout a nechal Kubovi vítězství bez boje. Tentokrát jsem to tak nechat nehodlal. Takticky jsem se tedy držel v závětří, ve vhodnou chvíli to napral a oba dva borce přefinishoval. Startoval jsem jako třetí a doběhnul jako druhej. Až na to jedno zaváhání jsem šel slušnej závod!
Hodnocení výsledku: 8/10
