Velikonoční soustředění Radvanice

Když jsem před čtyřmi lety přišel do Brna, zažil jsem nejluxusnější velikonočko všech dob. Krásný terény poblíž Sklárny, teploty hecující svléct si triko a opilej Libor vyprávějící historky o tom, jak za svých mladých let balil kočky. Těžko říct, jestli na mě udělaly největší dojem BT pivní nebo má oslava narozenin, kterou pro mě žabiňáci připravili. Tahle akce ve mě zanechala spoustu dobrých vzpomínek a nasadila laťku nebezpečně vysoko. Každoročně doufám, že se teploty o Velikonocích vyšplhají alespoň přes 10 °C a že se konečně budeme moci proběhnout jen v dresu. Pindy o tom, že neexistuje špatné počasí jen špatné oblečení nabývají na významu ve chvíli, kdy se čtvrtý den velikonočního soustředění brodíte po kotníky ve sněhu a prokřehlými prsty nemůžete v cíli rozvázat tkaničky. Před měsícem jsem mohl dojet Vasák v plavkách a teď mám nosit palčáky? Tomu říkám slušnej voser…

Velikonočku předcházela má návštěva festivalu Expediční kamera. Celej středeční večer neměl chybu a nejvíc mě zaujal snímek o dvou britských pošucích, kteří se rozhodli přeplout Indický oceán. Fór je v tom, že ani jeden z nich neuměl veslovat, nikdy nebyli na otevřeném moři a neměli prachy na záchrannou loď. Jo a aby to nebylo málo ujetý, tak je poslední den plavby převrhla vlna a několik kilometrů museli plavat po svých. Snímek se jmenuje příznačně: „And Then We Swam“ a rozhodně stojí za shlédnutí! V rámci festivalu jsem taky ochutnal smažený červy. Když zahodíte předsudky a nedáte červíkovi jméno, tak to chuťově není vůbec špatný a přirovnal bych to ke křupavé hranolce. Díky tomu, že taková pochoutka obsahuje až 60 % bílkovin, tak se o ní spekuluje jako o stravě budoucnosti a je velice vhodná pro nejrůznější expedice.

Samotné soustředění bylo nejvíce poznamenané množstvím sněhu. Terény v okolí Radvanic jsou luxusní, ubytko se stravou taky nebylo špatný, jen to pošahaný počasí bylo na prokopnutí. Naštěstí aspoň svítilo sluníčko, takže jsem neměl chuť někoho zavraždit. Libor si klasicky pohrál s tréninky a za to mu (a roznašeči PeProvi) patří můj velký dík. Mně osobně se nejvíce líbily sobotní seběhy a měřený middle (1. část, 2. část). Na poslední trénink (štafety) jsme přejeli do Hradce na Lesní hřbitov, kde jsme přestali hrát na stopovanou a mohli se konečně naplno rozběhnout. Celkově se soustřeďko neslo v uvolněném duchu. Díky promítačce jsme například měli jedinečnou šanci zhodnotit prsíčka Reese Witherspoon (film Wild), přečíst si šokující přiznání jednoho nejmenovaného člena ZBM nebo shlédnout choulostivé tanečky kolem tyče. V pondělí proběhla klasická hodovačka. Díky Steevovi jsem se mohl honosit speciální pomlázkou upletenou pomocí notebookového adaptéru, která rozzářila nejedno pozadí. Celkově hodnotím soustředění velice pozitivně a i přes počáteční negativitu způsobenou nepřízní počasí stálo za to!

Více map a informací se nachází v mém mapovém archivu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *