Mikrorecenze: Vlk z Wall Street

Peníze, sex, drogy, alkohol, sex, drogy, drogy, sex, peníze, alkohol, házení trpaslíků na terč, peníze, drogy, sex, FBI… Pokud hledáte cokoliv jiného, tak jste na špatné adrese.
Jordan Belfort. Osoba, které stovky amerických občanů nemůžou přijít na jméno. Člověk, který ve 22 letech vstoupil na Wall Street, hned po prvním dnu dostal padáka, následně založil Stratton Investments a za dva roky už o něm psal časopis Forbes jako o finančním čaroději, který vydělal za první rok tři miliony a další roky už desetkrát tolik. Samozřejmě, že šlo o pěknou levárnu a jelikož oškubal spousty lidí, tak mu pár let na to šla po krku spousta úředníků a federálů. Těmito slovy by se dal stručně shrnout příběh největšího adepta na zisk Oscara za nejlepší film roku.

Těšil jsem se na drama ve stylu Obchodníka se smrtí, který má s Vlkem z Wall Street hodně společných znaků a tak nějak jsem doufal, že se nebude jednat jen o jednu velkou kalbu. Očekával jsem, že příběh bude plný zvratů a především o hledání možných cestiček, jak obejít zákony. V Obchodníkovi se smrtí to fungovalo perfektně a nikdy nezapomenu na scénu, kdy Nicolas Cage přistane s letadlem plných zbraní uprostřed rušné africké cesty jen proto, protože měl za zadkem agenta Interpolu, který by ho po přistání na kterémkoliv letišti okamžitě zabásnul. Letadlo se zbraněmi je během okamžiku rozebráno africkými mravenečky a Interpolu zbývají oči pro pláč. Vtipné, originální a kdyby se něco podobného opravdu nestalo, tak bych tomu ani neuvěřil. Nic takového bohužel Vlk z Wall Street nenabízí a celé tři hodiny bude svědky toho, jak neskutečně se dají rozfofrovat miliony amerických dolarů. Nutno podotknout, že kalbička je to hodně slušná a povznesete-li se nad příběhem Béčkového porna, tak se budete královsky bavit.

Zábavně provokativní černá komedie, která po celou dobu pulzuje neskutečnou energií a sympaticky se nám nesnaží podsouvat žádná mravoučná moudra o škodlivosti peněz, egoismu a různých podobách nestřídmosti. Každej se chce občas podívat na nějakou tu oddychovku. Lehce stravitelnej film, který nemá příliš nápaditý příběh a divák k němu přistupuje s velkou mírou nadsázky. Tohle se od klasické oddychovky liší především délkou stopáže (tři hodiny šňupání kokainu je dost dlouhá doba) a perfektním hereckým obsazením. Leonardo DiCaprio už dávno není „ten kluk z Titanicu“ (taky už mu letos bude 40 let), ale je to Pan Herec a nevzpomínám si na žádný film, v kterém někdy hrál a měl nálepku propadáku.


Takže pokud Vám nevadí zabít tři hodiny čučením na jeden velkej zábavnej mejdan, tak račte vstoupit. Na druhou stranu na to, jak dlouho a rychle Vlk z Wall Street mluví, toho ve výsledku řekne překvapivě málo. Citlivějším povahám bude možná šoufl z faktu, jak moc je společenské postavení úměrné výdělku peněz a také, že je tento film krutým odrazem společnosti, kterou vytvořil kapitalismus. Tudíž prostředí, ve kterém žijeme. A věřte, že se na to nekouká hezky. Mé hodnocení: 4/5
Jo a jen tak mimochodem – ve filmu zazní 506x slovo „fuck“, což je nový světový rekord :)

Odkaz na ČSFD, recenze na avmania.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *