Na letošní vrchol podzimní sezóny jsem se celkem těšil. Co na tom, že se má částečně odehrávat ve skalách a z uplynulého víkendu jsem si odnesl nepříjemné nachlazení. Většinu svého podzimního tréninku jsem investoval do rychlosti, takže jsem se cítil běžecky na výši a věřil jsem tomu, že i s průměrným výsledkem to na Bé finále bude stačit.
Sobota 27.9. – klasika (11,5 km / 81 minut)
Sobotní kvalifikace nepřinesla žádné velké překvapení. Očekával jsem místy čistý, rychlý les, pár rychlých obíhaček po cestách a několik voleb postupu. Takové závody mám rád a pocitově jsem šel solidní výkon. Sice tomu chyběla sto procentní plynulost a občas jsem nechal na dohledávce pár desítek vteřin, nicméně to nebylo nic zásadního. Zásadní chyba byla až špatná volba postupu na 16. kontrolu, kdy jsem i přes vysoké nasazení dostal dost na prdel a pak hlavně kontrola č. 21 – předsběrka. Nebudu lhát, že jsem se tou dobou viděl v cíli a špatně jsem odhadnul svou výšku. Louka pod kontrolou nebyla až tak výrazná, jak jsem očekával. V cíli jsem se tvářil, jako bych měl každou chvíli sníst žížalu. Poslední třetina trati mě připravila o účast v A finále. (ve výsledku jsem byl za to rád… :)
Hodnocení výsledku: 7/10
Neděle 28.9. – klasika (12,6 km / 104 minut)
Tři roky běhám chlapy a jsem potřetí v B finále… :) Včerejšek mě utvrdil v tom, že jsem na tom fyzicky dost slušně a mám na to, abych byl do desítky. První polovina trati tomu i celkem nasvědčovala a až na pár menších zaváhání jsem šel solidní závod. První velké zaváhání jsem zaznamenal při dlouhém postupu na 10. kontrolu, kdy jsem svou volbu nejenom totálně zazdil (chtělo to oběhnout vrchem po silnici), ale navíc i realizace mi dělala problémy a v posledním seběhu jsem se celkem nepochopitelně zasekal v hustníku. Naprosto jsem vypěnil cestou na dvanáctku. Už při seběhu dolů jsem si dal několikrát na hubu. Asi nikdo nemá rád, když se prodírá hustníkem, ve kterém nevidí na krok a jelikož je celý z kopce a ve skalách, tak furt leží na zemi. Než jsem se dostal na cestu, tak jsem měl horší dojem, než zápasník sumo na kolečkových bruslích. Byl jsem hlupák, měl jsem to víc oběhnout zleva. Nicméně to nejhorší mělo teprve přijít. „Ku*va, co je tohle za dementní kontrolu?! Vždyť tohle je klasika a ne nějakej podělanej middle!“ začal jsem si v duchu nadávat po několika minutách hledání prohlubně uprostřed hustníku. Tahle obrovská chyba mi naprosto odnesla vyhlídky na lepší umístění. Zpackaná volba na následující kontrolu jen podtrhla mé rozhořčení… I přes to jsem však držel vysoké nasazení a makal jsem naplno až do cíle, takže mě nepřekvapilo, že jsem měl na 14. kontrole 2. nejrychlejší mezičas a postup na předsběrku jsem dokonce vyhrál. Fyzicky super, ale ta plynulost!
Hodnocení výsledku: 5/10
Fotka vypůjčena od Hostáška.