Po týdnu stráveném ve Francii, Itálii a Švýcarsku jsem se musel hodně psychicky a fyzicky dokopávat k dalšímu tréninku. Výstup na Mont Blanc byl po totálně protočeném týdnu posledním hřebíčkem do rakve a jelikož se na mě po návratu do ČR vyvalila spousta povinností, tak jsem byl v neustálém poklusu a neměl dostatečný čas na regeneraci. Na Východky jsem vyrážel jen proto, abych si psychicky odpočal a společensky si užil konec prázdnin. Nepočítal jsem s nějakým dobrým OB výsledkem. Nicméně jsem byl sám na sebe zvědav, jak se mé tělo dokáže poprat s tak vysokou porcí kilometrů a nedostatkem odpočinku.
Pátek odpoledne 29.8. – middle (4,9 km / 46 minut)
Obrovské zpoždění cestou do Prahy a následná nestíhačka správného startovního času způsobila, že jsem vyrážel do pátečního middlu naprosto nekoncentrovaný. To se prakticky okamžitě projevilo cestou na jedničku, když jsem naprosto nepochopil mapařovu generalizaci. To že v mapě nejsou kameny větší než 3 m, tak to chápu. Ale způsob, jakým provedl klasifikaci porostu? To se jako vážně na téhle mapě běželo JMS?! Hrůza a zásek na minutu… Při zpětné analýze závodu jsem dospěl k zajímavé věci. Všechny mé větší záseky (kontroly: 8., 10. a 18.) jsem provedl ve chvíli, kdy jsem doběhnul některého ze soupeřů. Prostě a jednoduše – příště se nestarej sám o sebe, ale jdi jen sám na sebe!
Hodnocení výsledku: 3/10
Sobota dopoledne 30.8. – klasika (11,5 km / 116 minut)
Sobotní klasika měla být ukazatelem toho, jak moc mě výlet na francouzský venkov rozsekal. Už od prvních kontrol jsem se nedokázal ideálně mapově koncentrovat. Několikrát jsem uhnul z ideálního směru a kličkoval jsem víc, než když se Hóna vrací po prokalené noci zpátky do stanu. Jestli mě týden v Chamonix sfouknul? Naprosto! Už včera jsem cítil, že na tom běžecky nejsem zrovna ideálně. Ale sobotní klasika?! To bylo fyzické peklo. Vysoké tepy, těžké nohy a nulová šance zrychlit. Táhnul jsem se jako Bjoerndalenův slint, který má být každou chvíli setřen. Fyzicky jsem neměl na víc, než abych většinu trati šel volně. Už dlouho jsem se při OB závodě tak běžecky netrápil! Asi takhle nějak se pozná přicházející formička… :) Mapově jsem udělal stejnou botu jako Miloš a cestou na 18. kontrolu jsem se nechal hloupě vynést. Jinak to technicky nebylo zase tak hrozné.
Hodnocení výsledku: 3/10
Neděle dopoledne 31.8. – zkrácená (8,4 km / 63 minut)
Do poslední etapy jsem nenastupoval s příliš velkým nadšením. Naprosto jsem si uvědomoval, že to bude i dnes fyzické trápení a měl jsem sto chutí celý závod vyklusat. Realita nakonec nebyla tak špatná. Oproti včerejšku mi to i trochu fyzicky táhlo a trať se mi opravdu líbila. Bohužel jsem si neodpustil pár kliček a zaváhání, (18. kontrola? Co to sakra mělo znamenat?!) ale jinak jsem byl relativně spokojen. Především mě potěšil fakt, že jsem v závěru trati dokázal do kopce urvat dotírajícího Fialku, Jeronýma Kamenického a Baču. Začínající chuť závodit a rvát se do posledních metrů, to je dobré znamení před Beskydskou sedmičkou… :)
Hodnocení výsledku: 5/10
