„Auuu! Něco mě kouslo!“ Vykřikuje znenadání Pavel při koupačce v moři a nepřikládáme tomu velkou váhu. „Asi jsem šlápl na nějakou mušli nebo co,“ zubí se s bolestivou grimasou ve tváři a pomalu pajdá ke břehu. My ostatní si dáváme pár rychlejších sprintíků po pobřeží a pomalu valíme domů. Ani po návratu na byt se však situace s Borďákem nelepší a začíná celý bělat a mít zimnici. Ihned se radíme s naším španělským kamarádem a ten nám sděluje, že našeho kumpána nejspíš kousla jedna vzácná ryba a že si má dát na pár hodin oraz. Prý se něco takového rovná výhře v loterii dodává s úsměvem Španěl a Pavel na něj cení zuby se slovy: „Raději bych příště vyhrál tu Sportku, než šlápl ne tohohle slizkého parchanta!“ :-D
Minulý týden skončil můj další běžecký kemp ve slunném Španělsku. Skupinka šesti účastníků z řad Expedition clubu zdolala během 9 dnů přes 130 kilometrů s převýšením více než 5 500 metrů. Pendlovat mezi rodinkou a běžeckou skupinkou byl pro mě tvrdý oříšek a musím říct, že to bylo náročnější, než jsem si myslel. Podle reference účastníků to však vypadá, že se jim výprava líbila a že splnila jejich očekávání. Pozitivnímu dojmu také přispělo pozdně letní počasí v kombinaci s mořem a dozrávajícími citrusy. Pro účastníky kempu se tak jednalo o příjemné zakončení běžecké sezóny a jsem moc rád, že se začínají množit dotazy ohledně dalších podobných akcí pro příští rok. Určitě mám v plánu pokračovat v nastoleném programu a uspořádat další horská dobrodružství podobné přeběhu treku Peaks of Balkans. Jako otec od rodiny si už sice nemohu dovolit strávit půlku roku na cestách, ale pro takové 2 – 3 běžecké výpravy si místo v kalendáři rozhodně najdu. Díky všem účastníkům za skvělou akci!
