2017 – 26 ultramaratonů na 6 kontinentech = Ultra 26

Hledím na prošedivělou hřívu Reinholda Messnera (pro mě největšího horolezce všech dob) a hltám každé jeho slovíčko. Mluví o svém životě, který je velice úzce spojený s horami a z jeho projevu je znát, že opravdu dělá to co ho baví. Poslouchat člověka, který se svým partnerem Peterem Habelerem jako první vylezl na Everest bez použití kyslíkového přístroje je velice inspirativní a není divu, že odcházím z přednášky s chutí posouvat hranici lidských možností. Pokud ne tu světovou, tak alespoň tu svou vlastní. Utěšuji se myšlenkou, že to není jen chvilkové pobláznění a že neskončím nenaplněnými touhami, jako miliony dalších lidí, kteří si cokoliv nalhávají. Příští rok bude totiž pro mě tak trochu jiný. Pokusím se zrealizovat projekt, který nemá obdoby…
9-12-06-u26
Read More

Hannah grant

Den blbec. Všichni to známe. Místo deodorantu si ráno pod košili nastříkáte pěnu na holení, při obouvání bot si přetrhnete tkaničku a po celodenním běhání po městě zjistíte, že celou dobu chodíte s otevřený poklopcem. Někdy jen čekáte na okamžik, až vám na ulici spadne na hlavu květináč a ušetří vám vaše trápení :)

Čtvrtek večer. V osm končím v práci a jdu se spolubydlou na pivko. Klasika. Řešíme sukně, proběhlé Giro a nadáváme na školu. Venku prší a pod vlivem pátého škopku zapomínáme na to, že nám za minutu jede rozjezd. Na sílu do sebe lámu zbytek zrzka a hučím do Robina ať hejbne zadkem, že to ještě doběhnem. Nedoběhli jsme. Robin se o to ani nesnažil a vydal se rovnou na Hlavas a já se rozhodl pro hodinovou procházku deštěm domů. Čistička hlavy. Ve čtvrt na dvě hajany a ve čtvrt na šest vstávačka a hurá na výlet do Hannahu do Plzně. Vypadám jak reklama na botox. Sprcha, spěchačka na Stu… Regio jet a usednutí vedle pána, který připomíná lachtana. Minimálně tak pomlaskával. Jeho špekatá ruka mi každou chvíli přetéká do mého vzdušného prostoru. „Sakra, kdy už se mi konečně poštěstí sedět vedle někoho opravdu sympatického?!“

GR20

Read More

Entrée

Nejsem fanouškem blogů. Většina blogů se kterými se setkávám je na můj vkus až příliš stereotypních a soustředí se jen na jednu určitou problematiku. Jelikož jsem orientační běžec, tak nejvíce přicházím do styku s osobními stránkami jiných orienťáků, které jsou plné map, tréninkových deníků a dojmů z různých akcí. To všechno se neustále opakuje a i přestože se dokáží někteří blogeři vyjadřovat opravdu vtipným způsobem, něco tomu stále chybí. Naprostá většina těchto webů je psaná na jedno brdo a málokterý mnou navštěvovaný „internetový deník“ mě opravdu k něčemu inspiroval nebo jsem díky němu objevil něco nového. Právě proto jsem si řekl, že bych situaci rád změnil a začal psát blog, který nebude zaměřený čistě na dojmy z běhání, ale především na informace, které Vás skutečně obohatí. Každý den si procházím novinky ze světa kinematografie, hudby, počítačů, knih, sportu a neustále narážím na zajímavosti, se kterými bych se rád podělil i s ostatními lidmi. Vzhledem k tomu, že bych chtěl na svém webu publikovat články s velice různorodou tématikou, tak nepředpokládám, že bych každým příspěvkem oslovil stejnou skupinu lidí a je jasné, že co je zajímavé pro mě, nemusí být zajímavé pro Vás. Takže mě potěší, pokud se Vám alespoň v některých případech trefím do noty. Tento rok jsem si dal za cíl budovat dovednosti, které mě učiní být zajímavějším a hodnotnějším pro ostatní a psaní blogu je určitě skvělou možností jak toho dosáhnout. Vždycky jsem se snažil jít svou vlastní cestou a nejít hloupě za davem. Takže doufám, že mi tento trend vydrží i na vlnách internetu a zůstanu patetický co možná nejdéle!